O autorce

 
 
 
 
Výřez Medium

„…Jsme cestovatelé na cestě Vesmírem, jsme prach hvězd,
kroužících a tančících ve vírech nekonečna….“

Lenka Kovalová žije a tvoří v kouzelných Beskydech. Inspiruje ji Vesmír, Prozřetelnost a hloubka lidských životů - jsme na světě jen jednou nebo se vracíme? Ve své tvorbě se zamýšlí nad základními hodnotami jako víra, naděje a láska, její obrazy podněcují diváka k meditativnímu zamyšlení se nad svým životem. Autorka se pokouší vtáhnout diváka pomocí kouzla barev, tvarů, stínů a světel do tajemné oblasti svého vnitřního světa. Má vlastní abecedu tvorby, barevnou škálu nuancí s vyjádřením jejího duchovního zaměření. Její práce vynikají výtvarnou čistotou, ženskou jemností a malířskou tajemností.
Setkala se s mnohými umělci, také proto, že přes dvacet let pracovala v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku, kde některým pořádala výstavy. Nejdůležitější osobnosti, které nazývala za jejich života výtvarnými přáteli, ale byli - Jan Kristofori, Zdeněk Hajný a především akademický malíř, cestovatel, spisovatel Jaromír Skřivánek, který zastával názor, že její tvorba přesně zapadá do uměleckého stylu, pro který on razil název „pozitivní senzualismus“, což znamená přesvědčení, že lidstvo potřebuje pomoc a podporu na cestě k pozitivnímu životu.
Poslední tvorba je zastoupena cyklem s názvem „Pohledy do jiné dimenze času“. Božské oko, které je všudypřítomné, které se dívá a se zaujetím sleduje hru života lidských bytostí. V obrazech cítíme, že nad námi je něco, co nás přesahuje a v nás je nepatrný odlesk. Pro toto vyjádření hledá Lenka Kovalová také novou formu a nalézá ji v symbolu JANTER, které mají tisíciletou tradici. Ve zdánlivě jednoduchých obrazcích jsou zakódovány energie různých geometrických tvarů, které mají svůj hluboký smysl a význam, jsou jakýmsi skrytým klíčem Vesmíru. Umožňují hluboké ponoření se na jedné straně do svého nitra, na druhé - do pohádkového světa MAKROKOSMU. Vlastní postup vytvoření obrazu spočívá v tom, že geometrický tvar, získaný přesným výpočtem dle návodů tantrických RŠIŮ, se následně zahalí do barevného hávu podle fantazie umělce a sílu JANTRY dále znásobí. Ve středu obrazce je většinou bod, ke kterému je vše přitahováno a ke kterému je vše směřováno. Jak ale vyjádřit něco, co je neviditelné a neuchopitelné? Když popíšeme TAO, není to TAO.
Oblíbenou technikou je suchý pastel, akryl a v poslední době se autorka snaží najít nové řešení - vytváří obrazy z lehkého skla a drobných jemných komponentů, její výtvarná řeč se tak rozšiřuje o další možnosti.

Text Jaromíra Skřivánka k výstavě v roce 2009:

„Pythagoras a další filozofové v antickém Řecku vkládali do geometrie a čísel hodnoty, vedoucí přímo do oblasti metafyziky. My můžeme, jako to udělal již J. W. Goethe, přisoudit barvám hodnoty výlučně estetické, ale nikoli etické. Každá barva může mít svou estetickou hodnotu, takovou, jakou jí přisoudil jenom sám autor – malíř. Všechno spočívá na osobnosti tvůrce, jeho niterním vnímání světa a jedinečném poselství, které tím přináší.
Zde vidím jednoznačný přínos malířky Lenky Kovalové. V jejich obrazech mají barvy osobitou škálu, přímo ikonografickou, jsou pro ni zvláště příznačné a nezaměnitelné. Barvy se prolínají v jakémsi něžném šerosvitu, a ačkoliv jsou akcentovány do abstraktní polohy, přesto je musíme vnímat jako skutkovou podstatu reálné krajiny. Vstupujeme do emotivního regionu, který jako kdyby bezprostředně evokoval pocity laskavosti, něhy a dobra. Podněcuje k meditativnímu zamyšlení a zahloubání, navozujícímu životní, vysoce humanistický postoj k lidem a ke světu. Jsou to krajiny ducha.
Lenka Kovalová má svoji vlastní abecedu tvorby, barevnou škálu nuancí, intonací a obrazivý syntax, vše esteticky i eticky přesvědčivé a vyjadřující její celý život a duchovní zaměření. V současném výtvarném a malířském proudu má zcela jistě své nezastupitelné místo, kde není epigonem nikoho. Svou tvorbou navazuje na umělecké hodnoty, které jsou zakotveny v české malířské tvorbě a které jsou nezpochybnitelné.“